Když jsme po deseti dnech dorazili z Korfu do Dubrovníku, kde jsem měla původně Lotos opustit, rozhodla jsem se, že zkrátka nemůžu jinak, než na lodi ještě alespoň dalších deset dní zůstat.Místo do Prahy jsem se společně s ostatními tedy z Dubrovníku vydala na ostrov Mljet. Přidali se k nám ještě stopaři Sebastien a Daria – mladý pár z Francie, který se rozhodnul vyzkoušet pro změnu jiný způsob cestování a trochu si u nás odpočinout. Sebastien byl také hudebně nadaný, takže večerní koncert na moři byl pro nás odměnou za to, že se k nám mohli připojit.
Po návštěvě mljetského národního parku jsme pokračovali přes ostrov Korčula k souostroví zvanému „Rybí kost“, dále krátkou návštěvou města Hvar a přeplavbou na ostrov Brač. Během této přeplavby nám přál i vítr, nakonec se rozfoukal až na 25 uzlů! To jsme si všichni – včetně mne na mém oblíbeném místě za kormidlem, i našich statečných nováčků pochvalovali, i přes jejich překvapení z toho, že jsem si raději všichni vzali záchranné vesty. ☺ Zároveň jsme tím Sebastienovi a Darie poskytli krásné rozloučení v Milně.
Dál jsme pokračovali zase jen ve čtyřech. Mou poslední zastávkou byl Trogir, malé městečko připomínající Benátky, asi hodinu cesty od Splitu a blízko na letiště. Tam na nás zcela výjimečně čekalo horší počasí, déšť, noční bouřka s jedním bleskem za druhým a větrem o síle přes 50 uzlů – ještě že jsme byli v přístavu a ne někde na moři! Zde mě na palubě také vytřídala Davidova kamarádka Joy. Zjistila jsem, že když jsem měla Lotos opustit po dvaceti dnech, byla jsem skoro stejně smutná jako po těch prvních deseti. Odvezla jsem si ale spoustu krásných a vtipných zážitků, které jsem všechny zažila s mým přítelem Dominikem, například noční přeplavbu (kterou jsem tedy, přiznávám, skoro celou prospala, i přes to, že jsem prohlašovala, že budu v noci s Domčou vzhůru během celé jeho hlídky ☺ ), dobrý vítr a povedené počasí, navštívili jsme množství roztomilých a kouzelných míst, a mám i zkušenosti ze školy vaření pro šest lidí. Především jsem ale poznala nové přátele v čele s kapitánem Luigim, který nám z lodi udělal druhý domov, kam se vždy ráda vrátím.
Twice 10 days on Lotos
After ten days when we arrived from Corfu to Dubrovnik, where I originally planned to leave Lotos, I’ve decided that I simply can’t do anything else then stay a few days more. We headed to Mljet island then, instead to Prague. Two hitchhikers – Sebastien and Daria a young couple from France joined our company to try another way of travelling and also to rest a little bit. Sebastien was also musically talented, so we also could enjoy a live concert on the sea.
After visiting National park of Mljet we continued across Korcula island to archipelago called “Fishbone”, then with a short visit of Hvar city and navigation to Brač island. During this navigation the wind started to blow about 20 – 25 kn, we all enjoyed that, me, on my favourite spot as helmsman and also our brave novices, who were a bit surprised by the need of wearing lifejackets. ☺ With that wind, we gave a nice farewell to Seb and Daria in Milna.
After saying goodbye, we sailed in four again. My last stop was in Trogir, a little town reminding of Venice about an hour far from Split, close to the airport. Here in Trogir, we exceptionally met a bad weather – rain, night storm full of lightning and a wind over 50 knotts. Luckily in marina, not on the open sea! Joy, a friend of David replaced me on board here.
I found out that after twenty days I was almost equally sad as I was after ten days to leave Lotos. Nevertheless I took away a lot of beautiful and witty experience, all of them shared with my boyfriend Dominik, like night navigation (which I must admit I almost slept through although I claimed I will stay awake during the whole watch of Dominik ☺ ), good wind, warm weather, we visited plenty of nice and cute places, or practice in cooking for six people. But in the first place I met new friends especially Capt. Luigi, who made from Lotos second home I will be really glad to come back again.